GAZ-m20 "ARGO" (Bezejmenný kus)
Pojmenován novým majitelem jako ARGO
Tento velmi pozoruhodný stroj vychází z modelu GAZ M20 „Poběda“
a je k němu známo jen velmi málo informací, nicméně si zde své místo zaslouží.
Mělo by se jednat o projekt, který vznikl v 50. letech minulého století v oddělení hydrauliky Čeljabinského traktorového závodu (ChTZ). Za pravděpodobného iniciátora tohoto nápadu je považován Maxim Nikolajevič Mělničenko, jenž měl zájem postavit vlastní terénní obojživelné vozidlo. Přesto jsou tyto úvahy spíše spekulativní.
O technice toho bohužel příliš nevíme, nicméně podle ruských zdrojů by měla vycházet z vozu GAZ-M20 Pobeda, který se dočkal mimo jiné i obojživelné a terénní varianty a jeho derivát GAZ-M72.
Ze zmíněného osobáku zvláštní obojživelník využívá i spalovací motor, Systém pohonu všech kol je vyroben podle hydrostatického schématu, kdy spalovací motor otáčí hydraulickým čerpadlem, které pohání osm Hydromotorů - jeden na každém kole a navíc na každý pár kol lze nasadit pás,(ke všemu jsou přítomny ještě dva lodní šrouby pod zádí vozu). Nejzajímavější na této konstrukci je její kloubový rotační mechanismus, jaký byste našli u traktorů (ostatně vozidlo bylo vyrobeno v traktorovém závodě). Jediné dveře jsou v přední části.
Mnozí označují GAZ-M20 za první moderní SUV, neboť kombinoval samonosnou karoserii s pohonem 4×4.
Technické specifikace
Motor | - | Šířka (mm) | 1 900 |
---|---|---|---|
Výška (mm) | 1 490 | Délka (mm) | 4 530 |
Hmotnost (kg) | 600 | Pohon | 8×8 |
Nízká hmotnost tohoto vozidla je způsobena použitím hliníkových plátů a karoserie.
Zajímavost
Celou tu dobu bylo auto uskladněno v Melničenkově garáži v Čeljabinské oblasti. Po jeho smrti garáž přešla na jeho dceru, která se ji v roce 2010 rozhodla prodat. Nový majitel garáže našel uvnitř Arga. Poté Argo dvakrát změnilo majitele, až skončilo v rukou automobilového historika Vladimira Kireeva. Koupil ho v roce 2014, ale až v roce 2017 se ho podařilo přesunout do Moskvy.
Jak řekl Russia Beyond, tato konstrukce má spoustu slabin. "Nápad sám o sobě byl velmi zajímavý, ale absolutně neživotaschopný a má velké množství nepřekonatelných nedostatků. Myslím, že si to designéři uvědomili a rozhodli se s tím přestat." Jeho sbírka obsahuje také desítky historických vozů, od takových vlastnoručně vyrobených vozidel až po slavnostní ZIL – a mnohé z nich lze vidět na ruských autosalonech. V budoucnu plánuje Vladimír otevřít muzeum retro dopravy.1)